Ve farnosti se ministranti schází nejen při mši svaté, ale také při nácviku liturgie a při ministrantských schůzkách.

Pokud by měl někdo zájem o tuto službu při oltáři, může se přihlásit u některého z kněží a domluvit se.

Ministrant – přisluhující, od latinského slova ministrare (sloužit) je v tradici Římskokatolické církve pomocník u oltáře, který přisluhuje při bohoslužbách. Předobraz najdeme už ve Starém Zákoně, kde chlapec Samuel slouží v blízkosti Hospodinovy archy (1Sam 3,1-10). Ministrování bylo původně čistě mužskou záležitostí, i dnes jsou ve farnostech ministranty především chlapci a muži. Mezi hlavní patrony a vzory pro ministranty patří římský chlapec Tarsicius, který byl pověřen, aby nesl křesťanům, kteří čekali na mučednickou smrt, Eucharistii (Tělo Kristovo). V našich dějinách zmiňme například knížete sv. Václava, který v dětství i v dospělosti ministroval u oltáře a sám chystal vše potřebné na mši svatou.